Pandemie přinutila mnoho lidí pracovat z domova, odpadly cesty do práce, mnoho lidí zůstalo bez možnosti pohybu ve své komfortní zóně. Komfortní zónu má každý z nás jinou. Z psychologického hlediska je tato zóna jakousi hranicí, ve které si udržujeme pocit bezpečí a vše okolo ní můžeme vnímat jako nepohodlí. V této době v lidech narůstají pocity strachu, stresu, úzkosti. Zvyšuje se nespavost. Je to proto, že i když vystoupí ze své konformní zóny, venku je již nečekají žádné výzvy. Nedá se sportovat, nedá se scházet s ostatními, nedá se vlastně téměř nic, na co byla většina lidí zvyklá. Vše je z důvodu pandemie omezené či zakázané. Vždy se vycházelo z komfortní zóny a přes dávku zdravého stresu se překonávaly překážky a docházelo k růstu. Dnes je to jinak. Vyjdete z komfortní zóny a číhá na vás virová pandemie a mnoho lidí se ocitá ve stavu úzkosti, strachu či v panice. Zvyšuje se počet psychických onemocnění. Trávíme čas v omezeném prostoru našeho bydlení, avšak i tenhle náš komfortní prostor se může stát malým vězením.
Komfortní zóna či malé vězení?
A jak se tedy postavit tomuto neviditelnému hostiteli na našich buňkách?
Jak se naučit být sám se sebou šťastný, vyrovnaný, klidný a neupadat do úzkostí, panik a depresí?
Sama pro tento stav používám výraz uvnitřnění. Je to královská cesta k sobě skrze práci s dechem, s tělem a uvědoměním.
Je důležité nezapomínat na věci, co nás naplňují a dělají nás šťastnými. Kolem sebe máme ještě stále nádhernou přírodu a právě v přírodě můžeme zažívat splynutí, uvnitřnění i stav meditace.
Tenhle boj s virem se může pro jednotlivce stát buď cestou do pekel, nebo dobrodružnou cestou k sobě, k sobě dovnitř, k sobě do krajin své duše, k napojení se na skutečný zdroj.
Uzdravování vlastní mysli, vědomá relaxace, imaginace, meditace.Co se dá dělat? Dá se prozkoumávat vnitřní svět. Ale jak se to dělá? Spousta lidí je orientovaná na vnější podněty a ponory do krajin ticha či duše jsou jim naprosto cizí. Introspekce není součástí základního vzdělání, dokonce ani emoční inteligence a její rozvíjení stále nepatří mezi ty hlavní vzdělávací programy.
Hledáte-li cestu k sobě, můžeme se společně ponořit do relaxací, imaginací i meditace, můžeme se společně procházet krajinou vaší duše a hledat napojení na zdroj.
Hledáte-li cestu k sobě, ráda vás provedu.